Když jsem s napětím a očekáváním sledovala od prvního dne narození štěňátek všechny snímky a videa na webu majitelů mamky Binečky , měla jsem jedno veliké přání, že to nejmenší štěňátko s červenou mašličkou bude moje. Vyšlo to! Červená slečna na mě počkala a já to brala jako znamení .

Moje milovaná Annii se od prvních krůčků projevovala jako nezkrotný živel a  řádná divoška  a to jí zůstalo.

Nejmilejší je ve čtyři hodiny ráno, když se přijde pomazlit a sdělí mi, že je  čas  na první vycházku a kontrolu, zda před domem nečeká  nějaký psí kamarád. V pět ráno se vrací domů klidně, protože je chytrá a ví, že ji čeká plná miska.

Každé další venčení a návrat domů končí divadlem pro okolí, Annii se začne točit kolem dokola a tváří se, že udělá loužičku nebo snad i hromádku, po deseti minutách ji musím připnout na vodítko a začíná přetahovaná, kdo z koho……vyhrávám, ale   dává  mi jasně najevo, že venku je lépe a já jsem tyran, který ji okrádá o čerstvý vzduch a nové zážitky.

Teď spí a  možná  se jí zdá o hodnější paničce :)