Můj samočisticí pes
Včera jsem s Anninkou vyrazila na vycházku kolem Bečvy, byla velice spokojená, protože jsme potkaly cestou několik psích kamarádů a tak se mohla pěkně proběhnout. Při návratu domů jsme ještě asi půl hodinky strávily s tříměsíčním štěnětem teriéra, Annii prokázala velikánskou trpělivost při hře a byla opatrná, aby štěněti neublížila. Při pozorování pejsků jsme s paničkou teriéra probraly spoustu psích témat a mimo jiné jsem se pochlubila, že moje krásné světlounká Annii se z procházek velice často vrací notně špinavá, ale jakmile oschne, tak z ní špína opadá a je zase krásná a vypadá čistě. Za něco takového musí zákonitě následovat trest! Sotva jsme se rozloučily a vydaly se domů, rozhodla se Anninka, že se potřebuje ochladit.To by mi až tak nevadilo, ale plavání zakončila řádným poválením na bahnitých kamenech a zpět na břeh se vrátila ne jako bělinka, ale jako černočerné strašidlo!! Nezbylo mi nic jiného, než ji opět pod mostem poslat do vody, poněkud prokoukla, ale s hlavou se nedalo dělat vůbec nic! To bych ji snad musela utopit Dnes už je opět krasavice